Na západním břehu řeky Nil, nedaleko města Luxor, při silnici vedoucí k Údolí králů, Údolí královen, Zádušnímu chrámu královny Hatšepsut či k jiným památkám starověkých Théb, stojí dvě monumentální sochy, které jsou označovány jako Memnonovy kolosy.
Tady začal turistický ruch
Memnonovy kolosy byly jedním z prvních míst na Zemi, kde se začal rozvíjet turistický ruch. Traduje se, že již na počátku našeho století putovaly davy turistů do západních Théb, aby mohli shlédnout tuto památku. Každá z obou soch byla vyrobena z jediného kusu vzácného kamene pocházejícího z egyptských dolů. Když však oblast v roce 27 př. n. l. zasáhlo zemětřesení, byly obě sochy poničeny. Praskliny v kameni způsobené zemětřesením zapříčinily to, že severní socha začala vydávat každý den brzy zrána zvláštní kvílivé zvuky.
Historka o Memnonovi
A právě za tímto úkazem, doplněným historkou o Memnonovi, etiopském hrdinovi, který byl zabit Achillem, začali přijíždět turisté z daleké Evropy. Etiopský hrdina Memnon zde údajně po své smrti každé ráno přivolával nářkem svou matku Jitřenku. Sochy přijely shlédnout i takové osobnosti, jakými byl císař Hadrián č i Septimus Severus. Druhý ze jmenovaných údajně neměl to štěstí a neslyšel Memnona naříkat. Možná navštívil Théby v nesprávnou dobu, tento jev se totiž projevoval pouze v zimních a jarních měsících, kdy bývala po ránu vyšší vlhkost. A tak se Septimus rozhodl v dobré víře soše pomoci a nechal ji na své náklady opravit. Po opravě však již socha nikdy více „nezasténala“.
Ačkoliv bylo později prokázáno, že s pověstí o Memnonovi nemají kolosy vůbec nic společného, jejich označení zůstalo zachováno. A odkud se zde sochy vlastně vzaly? Stávaly před vstupním pylonem zádušního chrámu faraona Amenhotepa III. Protože byla celá oblast zavátá pískem, po dlouhá staletí se lidé domnívali, že tyto sochy zde stály zcela osamocené a nebyly součástí žádné stavby. Teprve na konci minulého století při rozsáhlých archeologických výzkumech na tomto nalezišti byly za Memnonovými kolosy objeveny pozůstatky zádušního chrámu. Bylo zde objeveno několik dalších menších soch. Dobře dochovaná je např. socha sfingy, jejíž zvláštností byla to, že měla tělo krokodýla.
